Špalíková dlažba

Špalíková dlažba

I v moderní bytové, průmyslové a zemědělské výstavbě mají své místo podlahy z dřevěných dlažebních kostek . Jsou nezastupitelné v interiérech, na příjezdových komunikacích, v zahradní architektuře, při rekonstrukcích historických objektů, ve výrobních provozech s velkým zatížením, v chovatelských objektech.

Dřevěné dlažební kostky vyrábíme z kvalitní dubové hmoty českého původu. Při jejich výrobě vycházíme z tradičních technologických postupů, které zvýrazní základní vlastnosti: pevnost, pružnost a odolnost.

Dřevěné dlažby je možno instalovat tradičním způsobem do pískového lože (průjezdy, chodníky, příjezdové cesty, podlahy pergol, atd.) nebo lepením na betonovou desku (dílny, stáje, hutní provozy). Optimální konstrukcí podloží pod dlažbu, zejména s dostatečným odvodem vlhkosti, zajistíte velmi dlouhou životnost podlahové plochy.

Základní provedení dřevěných dlažebních kostek se vyrábí v rozměru 10 x 10 x 10 cm. Podle velikosti zatížení, způsobu pokládky a dalších požadavků zákazníka můžeme vyrábět profily od 8 cm do 16 cm šířky a od 6 cm do 15 cm tloušťky. Nášlapnou plochu dlažební kostky je možno vyrobit v provedení se sraženou hranou.

O špalíkové dlažbě

Špalíková dlažba

Historie. Dřevěná špalíková dlažba byla v historii naší země známým a užívaným materiálem. Stále se setkáváme s pozůstatky špalíkové dlažby ve starých průchodech, pasážích, průjezdech, stájích, hospodářských budovách i výrobních halách některých výrobních firem.

S rozvojem průmyslu, nových technologií a částečně i pohodlnosti užití naše okolí ovládl beton a to i tam, kde by použití přírodního dřevěného materiálu bylo vzhledem k jeho vlastnostem daleko vhodnější. Koncem minulého století byla výroba postupně obnovena. Na začátku to bylo pouze z důvodů požadavku památkářů pro restaurátorské účely, ale později byla dlažba znovu objevena pro využití v moderních interiérech a exteriérech.

Materiál 21. Století. Nejvýhodnější se jeví instalovat špalíkovou dlažbu všude tam, kde jsou požadavky na elastičnost a tepelně izolační vlastnosti, tlumení hluku a prašnosti, elektrickou nevodivost, zdravotní nezávadnost, snadnou opravitelnost poškozených dílců, šetrnost k přírodnímu prostředí a v neposlední řadě je estetická stránka. Použití je na mnoha místech např. ve stájích, kde špalíková dlažba poskytuje měkké, pružné a teplé stání pro koně a podle majitelů hřebčínů tradičně reprezentuje nejlepší řešení. Dalšími vhodnými místy jsou nákladní rampy, průchody a průjezdy, pasáže a nádvoří, dětská hřiště, horské objekty a selská stavení, zahrady, chodníky, terasy a altány. V průmyslu jsou to opravárenské haly a dílny, kde se manipuluje při opravách s těžkými díly. Důležitý je i estetický vzhled špalíkové dlažby při projektování nových interiérů a exteriérů.

Zajímavý design. Dřevěná špalíková dlažba se vyrábí převážně z listnatých dřevin (dub), ale i v menší míře z jehličnatých dřevin (borovice, modřín). Jednotlivé rozměry jsou určeny budoucím zatížením a také estetickým hlediskem. Je možná i kombinace různých rozměrů. Výška je 60 – 150 mm a šířka a délka od 50 do 160 mm. Základním tvarem je krychle o rozměru 100 x 100 x 100 mm. Dlažba může být i různě řezána a to středově nebo mimo středově. Na dlažbě rozeznáváme čelní (nášlapnou) plochu, boky, hrany a rohy. Na jednotlivých plochách se mohou vyskytovat výsušné trhliny, které dodávají podlaze rustikální vzhled a nejsou na závadu výrobku. Dlažba může být ostrohranná nebo se sraženými hranami. Povrch může být přírodní bez úpravy nebo s použitím impregnace (povrchové, tlakové). Účinnost impregnace však není příliš vysoká, protože dlažba se vyrábí z čerstvého materiálu a díky vodě ve dřevě se příliš nevsákne.

Pokládka špalíkové dlažby. Na betonovou podkladovou desku (opatřenou vhodnou penetrací)lepíme dlažební kostky do asfaltového nebo rozpouštědlové lepidla, při zachování dilatačních spár (min. 5mm). Tyto potom po pokládce zasypeme křemičitým pískem. Klimatická vlhkost či vlhkost jiného původu má dostatek prostoru na vstřebání. Tento způsob je sice stabilnější, ale je choulostivý na klimatické změny. Doporučujeme tuto technologii použít pro zastřešené prostory, které budou mít stabilnější vlhkost. Další způsob je kladení dlažby do štěrkového lože. Odstraníme zeminu do hloubky 50 cm vrstvíme postupně od hrubého štěrku po jemný. Celý podklad mechanicky zhutníme. Posledních 20 mm použijeme jemný křemičitý písek, do kterého pokládáme špalíkovou dlažbu. Celý povrch znovu zhutníme a zasypeme křemičitým pískem. Pozor, u tohoto způsobu pokládky musí být obvod podlahy ohraničen obrubníky nebo speciálními ukončovacími lištami. Vždy musí být dodrženy minimální dilatační spáry. Vlhkost dřeva by se v době pokládky měla pohybovat kolem 30% a více, vzhledem k možným rozměrovým změnám.

Zkušenosti. K těm nejvěrnějším, kteří věřili v dřevěnou špalíkovou dlažbu a mají s ní zkušenosti jsou beze sporu chovatelé koní. Pro ně prezentuje dřevo ve stájích dlouhodobé a trvalé řešení. Příkladem jsou stáje Národního hřebčína Kladruby nad Labem, kde je v současnosti ve všech stájích nová dubová špalíková dlažba. Ta předchozí vydržela 40 let a hloubkový průzkum zjistil již čtvrtou vrstvu špalíkové dlažby nad sebou. Není lepšího příkladu o vhodnosti použití dřevěné dlažby. Trend návratu k přírodním materiálům je patrný i v našich zahradách. Kombinace dřeva a kamene působí vyváženě, přirozeně a neruší dojem přírodní krásy. I v kotcích pro psy je dřevěná špalíková dlažba velmi praktická. V létě nesálá teplo a v zimě nestudí. V průjezdech a vjezdech tlumí dřevo hluk, zamezuje za deště vzniku kaluží. Z toho je zřejmé, že dřevěná dlažba by se měla vrátit na ta místa, kde se její vlastnosti uplatní ve prospěch životního prostředí a kde přispěje svým charakterem i k estetické stránce našeho okolí.

Národní hřebčín

Národní Hřebčín - Kladruby nad labem

Pod kopyty koní - pokládka dubové špalíkové dlažby ve stájích a kočárovně

Špalíková dlažba má v našich zemích dlouhou historii. Používala se všude tam, kde bylo nutné tlumit hluk koňských kopyt a kočárových kol a v mnoha průjezdech starých domů se zachovala podnes. Tradičně se také používala ve stájích Národního hřebčína Kladruby nad Labem, kde je v současnosti ve všech stájích dlažba nová. Ta předchozí vydržela 40 let a hloubkový průzkum zjistil již čtvrtou vrstvu špalíkové dlažby nad sebou.

Při současné obnově Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem probíhala také na montáž dubové špalíkové dlažby do prostorů chodeb jednotlivých stájí na Františkově a v Kladrubech nad Labem a podlahy ve výstavních prostorách objektu Kočárovny. Celkem se jednalo o víc než 1200 m². Špalíkovou dlažbu dodávala společnost Benko Kopidlno a pokládala V.P. Procházka, Nebovidy u Kolína.

Nejprve bylo nutné připravit podklad. Pod špalíkovou dlažbu se může používat propustná podkladová vrstva, v tomto případě byly však tyto vrstvy nahrazeny nepropustnou z betonu vyztuženého drátky. Důvodem bylo zabránění pronikání koňské moči do podkladových vrstev podlah, což by mohlo znehodnotit podloží. Tento postup byl schválen i Státní veterinární správou.

Skladba podlah:
+dřevěná špalíková dlažba rozměru 100 x 100 x 100 mm, s vyplněním spár křemičitým pískem
+pískový podsyp cca 10 mm
+ podkladní vrstva z drtě 3-4 mm zatažená cca 40 mm
+betonová podkladní deska vyztužená (drátkobeton) 150 mm
+hutněný násyp z kameniva do 16 mm ve výšce 100 mm
+hutněný podklad z kameniva 32 – 64 mm ve výšce 150 mm
+stávající terén

Z důvodu značného sesychání dubových kostek (až 5 %) bude nutné několikanásobné dosypávání spár mezi jednotlivými kostkami, aby nedocházelo k celkovému znehodnocení dřevěné podlahy.
www.benko-kopidlno.cz

Fakta:

Objekt: Národní hřebčín, Kladruby nad Labem
Realizační firma: V.P. Procházka, Nebovidy u Kolína
Dodavatel špalíkové dlažby: Benko Kopidlno, s.r.o.

Špalíková dlažba

Historie
Dřevěná špalíková dlažba byla v historii naší země známým a užívaným materiálem. Stále se setkáváme s pozůstatky špalíkové dlažby ve starých průchodech, pasážích, průjezdech, stájích, hospodářských budovách i výrobních halách některých výrobních firem.
S rozvojem průmyslu, nových technologií a částečně i pohodlnosti užití naše okolí ovládl beton a to i tam, kde by použití přírodního dřevěného materiálu bylo vzhledem k jeho vlastnostem daleko vhodnější. Koncem minulého století byla výroba postupně obnovena. Na začátku to bylo pouze z důvodů požadavku památkářů pro restaurátorské účely, ale později byla dlažba znovu objevena pro využití v moderních interiérech a exteriérech.

Materiál 21. století
Nejvýhodnější se jeví instalovat špalíkovou dlažbu všude tam, kde jsou požadavky na elastičnost a tepelně izolační vlastnosti, tlumení hluku a prašnosti, elektrickou nevodivost, zdravotní nezávadnost, snadnou opravitelnost poškozených dílců, šetrnost k přírodnímu prostředí a v neposlední řadě je estetická stránka. Použití je na mnoha místech např. ve stájích, kde špalíková dlažba poskytuje měkké, pružné a teplé stání pro koně a podle majitelů hřebčínů tradičně reprezentuje nejlepší řešení. I v kotcích pro psy je dřevěná špalíková dlažba velmi praktická. V létě nesálá teplo a v zimě nestudí.
Dalšími vhodnými místy jsou nákladní rampy, průchody a průjezdy, pasáže a nádvoří, dětská hřiště, horské objekty a selská stavení, zahrady, chodníky, terasy a altány. V průmyslu jsou to opravárenské haly a dílny, kde se manipuluje při opravách s těžkými díly. Důležitý je i estetický vzhled špalíkové dlažby při projektování nových interiérů a exteriérů.

Zajímavý design
Dřevěná špalíková dlažba se vyrábí převážně z listnatých dřevin (dub), ale i v menší míře z jehličnatých dřevin (borovice, modřín). Jednotlivé rozměry jsou určeny budoucím zatížením a také estetickým hlediskem. Je možná i kombinace různých rozměrů. Výška je 60 – 150 mm a šířka a délka od 50 do 160 mm. Základním tvarem je krychle o rozměru 100 x 100 x 100 mm. Dlažba může být i různě řezána a to středově nebo mimo středově. Na dlažbě rozeznáváme čelní (nášlapnou) plochu, boky, hrany a rohy. Na jednotlivých plochách se mohou vyskytovat výsušné trhliny, které dodávají podlaze rustikální vzhled a nejsou na závadu výrobku. Dlažba může být ostrohranná nebo se sraženými hranami. Povrch může být přírodní bez úpravy nebo s použitím impregnace (povrchové, tlakové). Účinnost impregnace však není příliš vysoká, protože dlažba se vyrábí z čerstvého materiálu a díky vodě ve dřevě se příliš nevsákne.

Kladení špalíkové dlažby
Na betonovou podkladovou desku (opatřenou vhodnou penetrací) lepíme dlažební kostky do asfaltováho nebo rozpouštědlového lepidla, při zachování dilatačních spár(min. 5mm). Ty se potom po pokládce zasypou křemičitým pískem. Klimatická vlhkost či vlhkost jiného původu má dostatek prostoru na vstřebání. Tento způsob je sice stabilnější, ale je choulostivý na klimatické změny. Doporučuje se tuto technologii použít pro zastřešené prostory, které budou mít stabilnější vlhkost. Další způsob je kladení dlažby do štěrkového lože. Odstraní se zemina do hloubky 50 cm a klade se postupně od hrubého štěrku po jemný. Celý podklad se mechanicky zhutní. Posledních 20 mm se použije jemný křemičitý písek, do kterého se klade špalíková dlažba. Celý povrch se znovu zhutní a zasype křemičitým pískem. U tohoto způsobu pokládky musí být obvod podlahy ohraničen obrubníky nebo speciálními ukončovacími lištami. Vždy musí být dodrženy minimální dilatační spáry. Vlhkost dřeva by se v době pokládky měla pohybovat kolem 30% a více, vzhledem k možným rozměrovým změnám.

Vlastnosti špalíkové dlažby vyráběné ve společnosti Benko Kopidlno
Dřevěná špalíková dlažba je vyráběna z čerstvé dubové kulatiny českého původu. Má vysokou odolnost proti oděru, je pevná, pružná, vyniká výbornými tepelně izolačními vlastnostmi, tlumí hluk.
Rozměry: základní sortiment je vyráběn v rozměru 10x10 cm. Doplňkovým sortimentem je dlažba o rozměru 8 x16 cm. Výška dlažby se stanovuje podle účelu použití a použitého podloží od 6 do 10 cm. Uvedené rozměry platí pro sériovou výrobu, podle požadavku zákazníka lze rozměry upravovat.
Povrchová úprava: dlažba je dodávaná v čerstvém stavu, bez povrchové úpravy (bez impregnace), plochy opracovány pilou. Podle účelu užití dlažby lze na vrchní ploše srazit hranu (cca 3 mm).

Starokladrubský kůň
Národní hřebčín Kladruby nad Labem je chovnou stanicí běloušů českého plemene starokladrubských koní, kterých je zde chováno na tři sta. Vraníci stejného plemene se chovají v hřebčíně ve Slatiňanech. Chovu koní se v Kladrubech nad Labem věnovali již Pernštejnové, kteří zdejší panství zakoupili v roce 1491. Součástí panství byla i obora, kterou Maxmilián II. dostal darem od českých stavů v roce 1560 a později zde vybudoval hřebčinec. Rudolf II. udělil hřebčínu statut císařského dvorního hřebčína. V roce 1918 získal hřebčín do vlastnictví československý stát. V roce 1995 byl starokladrubský kůň vyhlášen za kulturní památku a v roce 2002 bylo kmenové stádo běloušů vyhlášeno za národní kulturní památku.

Kopidlno 27.11.2015 Mojmír Chalupa
DOMO 1 2016